Hora Říp, Mnetěš První zmínka 1126 Románská rotunda
Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka. Patří mezi nejstarší dochované stavby v Česku a je klasickým příkladem románského slohu s malými okny a silnými zdmi. První písemná zmínka o zdejší rotundě je k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit.
Rotunda je zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchovi a nachází se na symbolickém místě spojeném s pověstí o praotci Čechovi. 3D model byl vytvořen ve spolupráci s Římskokatolickou farností Roudnice nad Labem. Více informací najdete na oficiálních stránkách rotundy.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
První písemná zmínka o řípské svatyni pochází z roku 1126 a najdeme ji v kronice tzv. Kanovníka vyšehradského. Kníže Soběslav I. tehdy nechal na paměť vítězství v bitvě u Chlumce obnovit zbořenou kapli a olomoucký biskup Jindřich Zdík ji slavnostně vysvětil.
Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu původně zasvěcena. Předpokládáme, že stavba v roce 1126 měla současný půdorys i tvar.
O předchozí stavbě nevíme s jistotou nic. Domníváme se, že mohla být postavena někdy v průběhu 10. století v souvislosti s christianizací míst s přetrvávajícím pohanským kultem. Hora Říp byla od pradávna považována za posvátné místo spojené s pověstí o příchodu praotce Čecha do Čech.
Rotunda je zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchovi, avšak původní patrocinium není známé. Kostel sv. Vojtěcha připomíná papežská listina z roku 1273. Sv. Jiří, patron Přemyslovců, je v souvislosti s rotundou doložen až na počátku 16. století. Teprve od této doby je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.
Nejpozději od 14. století plnila rotunda funkci farního kostela pro okolní vesnice. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter. Do roku 1577 vlastnili Říp strahovští premonstráti, kteří jej prodali Vilémovi z Rožmberka. Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem.
Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem. Za Lobkoviců zanikla řípská fara a kostel přešel pod správu roudnického proboštství. Za josefínských reforem byl zrušen zdejší hřbitov, poustevna i poutní tradice.
S rozmachem národního uvědomění ožila i hora Říp, která se stala dějištěm obnovených poutí i politických manifestací. Jedno z nejpočetnějších shromáždění proběhlo v roce 1868, kdy byl z hory vylomen základní kámen pro stavbu Národního divadla.
Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869-1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.
V šedesátých letech 20. století došlo k dalším stavebním úpravám na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský" vzhled s neomítnutou fasádou. Kolem roku 2009 byla fasáda znovu omítnuta kvůli chátrání kamene.
V interiéru rotundy se nachází socha Chlapce s beránkem, symbolizující příchod našich předků, slovanských pastevců, do Čech. Jejím autorem je významný současný sochař Stanislav Hanzík. Od stejného umělce je v apsidě presbytáře rotundy umístěno dílo Ukřižování.
V západní věži se nacházejí dva historické zvony. První je z roku 1491 a druhý z roku 1509. Oba byly patrně ulity stejným zvonařem, mistrem Tomášem z Litoměřic. Zvony mají české nápisy - na menším mariánském je letopočet 1491, na větším svatojiřském je nápis o ulití roku 1509.
Zvony nejsou na elektrický pohon, obsluhují se ručně a jejich původní ladění vyžaduje dobrou techniku zkušeného zvoníka, aby zvonění znělo harmonicky. Zvonívá se pravidelně před mší.
Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Mše probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 16.30 hod. Nekoná-li se právě mše, je od dubna do října možná prohlídka rotundy s průvodcem:
Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby.
Krosapp Imagery
3D skenování/modelování a softwarová implementace
Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem
Spolupráce a odborná konzultace
Mgr. Tomáš Buryška
Správce rotundy
Autor textů a popisků
