Přimda, okres Tachov Založen 1121 Národní kulturní památka
Hrad Přimda je nejstarší známý kamenný hrad na území České republiky. Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády knížete Vladislava I. Zřícenina se vypíná nad městečkem Přimda v Českém lese na vrcholu ve výšce 848 m n. m. Hrad sloužil jako strážní místo na důležité norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a také jako státní vězení pro Přemyslovce.
Ve spolupráci s Muzeem Českého lesa v Tachově a archeologem Tomášem Maříkem vám přinášíme jedinečnou interaktivní 3D prezentaci hradu Přimda se dvěma časovými obdobími - rekonstrukce podoby hradu v 16. století a současná zřícenina. Model obsahuje 44 bodů zájmu s detailními informacemi a 360° panoramatické fotografie. Časové období změníte první ikonou vpravo nahoře nebo dlouhým podržením levého tlačítka myši.
Chcete se o hradu dozvědět ještě více? Přečtěte si podrobnou historii hradu Přimda od archeologa Tomáše Maříka.
Funguje přímo v prohlížeči - není potřeba nic instalovat
Přimda je nejstarší známý kamenný hrad na území České republiky. Jeho počátky sahají do roku 1121, kdy podle Kosmovy kroniky postavili „nějací Němci" hrad uvnitř hranic českých ve hvozdu. Stavebníkem mohl být Děpolt II. z Vohburgu, správce sousední německé Severní Marky a stavebník chebu. Brzy po dokončení stavby hrad dobyl kníže Vladislav I., který považoval jeho výstavbu za porušení svých svrchovaných práv. Hrad se tak stal knížecím majetkem a sloužil jako strážní místo na důležité norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše.
Od počátku plnila Přimda také úlohu státního vězení. V průběhu neklidných dob 12. století zde byl dvakrát po řadu let vězněn budoucí kníže Soběslav II. svým bratrancem Vladislavem II. Z prvého věznění byl Soběslav osvobozen svými přívrženci, kteří hrad přepadli, zabili purkrabího a shodili ho do vězení. Celkem strávil Soběslav na Přimdě 14 let svého života. V roce 1249 si vězení na Přimdě vyzkoušel i mladý Přemysl (budoucí král Přemysl Otakar II.) po neúspěchu vzpoury proti svému otci králi Václavu I.
Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I. Ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě. V průběhu 14. století se hrad stal centrem asi 15 chodských vesnic, jejichž obyvatelé - Chodové - byli povinni strážní službou na hranici. Zároveň se zde na jedné z větví norimberské cesty vybíralo clo.
V roce 1336, v době sporů Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV. Bavorským, byl hrad přepaden německým vojskem. Obléhatelé překonali vnější opevnění, museli však ustoupit po zapálení dřevěných částí hradeb posádkou hradu. Za husitských válek patřila Přimda ke spolehlivým oporám katolické strany. Roku 1429 byla znovu neúspěšně obléhána, tentokrát husitským vojskem, které sice zničilo městečko pod hradem, ale mohutných hradeb se nezmocnilo.
V roce 1454 získali Přimdu do zástavního držení Švamberkové, v jejichž rukách zůstala až do roku 1592. Bratři Adam a Jindřich ze Švamberka si v roce 1548 panství i hrad rozdělili - Adamovi připadl tzv. horní hrad, zatímco Jindřichovi hrad dolní (oba byly odděleny podélným skalním hřebenem). Za Švamberků v 16. století Přimda chátrala a ani dílčí opravy a některé nové hospodářské budovy stav hradu nezlepšily. Došlo dokonce i k bourání některých částí hradu. Chodové si panovníkovi stěžovali na zchátralost hradu a „tunelování" financí určených na jeho opravy.
Po smrti obou bratří získal roku 1592 hrad s panstvím Rudolf II. a raději tento majetek rozprodal. V roce 1609 byl již hrad uváděn jako pustý, zbořený a opuštěný. Následně zřícenina několikrát změnila majitele, až se roku 1675 dostala do majetku hraběte Jana Václava Novohradského z Kolovrat, který centrem panství učinil nedaleké Velké Dvorce. V roce 1711 do obytné věže uhodil blesk a následně se zbortila její jihozápadní část až do úrovně přízemí.
Hrad na dominantním vrcholu tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu (asi 16 × 16 m), tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů. Měla obytnou funkci - k příslušenství patřil mimo jiné i krb a prevét (nejstarší dochovaný v českých zemích). Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba a jako součást obranného systému byly vystavěny další dvě věže.
Doplňkovými objekty hradu byly tři strážní věže na Šibeničním vrchu, poblíž dnešní meteorologické stanice. Odtud se střežil pohyb na cestě vedoucí přimdským sedlem. Základy těchto strážních věží se uchovaly až do novější doby. Dalším předsunutým objektem hradu byla stavba v lokalitě zvané Backofen pod svahem Přimdy nedaleko cesty vedoucí k hranicím.
První opravy zříceniny hradu byly provedeny v roce 1879 nebo 1880 za Filipa hraběte z Kolovrat. Další práce, tentokrát značně většího rozsahu, proběhly v letech 1919-1923. Týkaly se hlavně věže, která byla na řadě míst upravena do své současné podoby. V roce 1962 byla zřícenina hradu Přimda prohlášena vládou za národní kulturní památku.
28. července 1989 se na hradě po otřesu půdy sesula část zdi. Byli zasypáni tři dvanáctiletí chlapci, z nichž jeden na následky zranění zemřel. V období 2001–2010 byla zřícenina staticky zajištěna a komplexně restaurována. Státní hrad je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti.
Zřícenina hradu Přimda se nachází na vrcholu skalnatého hřebene (848 m n. m.) nad městečkem Přimda v okrese Tachov, v severní části Českého lesa. Hrad je spravován Národním památkovým ústavem a je přístupný veřejnosti. Z vrcholu se otevírá vynikající rozhled do okolí západních Čech. Pro návštěvníky je připravena oficiální stránka hradu s aktuálními informacemi o otevírací době a vstupném.
Více informací o historii hradu a archeologických průzkumech najdete v podrobné historické studii od archeologa Tomáše Maříka nebo v Muzeu Českého lesa v Tachově, které se podílelo na výzkumu a dokumentaci památky.
Krosapp Imagery
3D skenování/modelování a softwarová implementace
Tomáš Mařík
archeolog Muzea Chodska v Domažlicích
autor textů a popisků
Muzeum Českého lesa v Tachově
vlastník historického modelu
Jan Bednář
tvůrce historického modelu
